Veselé historky z provozu | ||||
Magyar mgf V dávných dobách bylo - nebylo.To se ještě používal vpravdě dřevní smyčkový magnetofon [TESLA Blava + kovové, sklem kryté čtvercové smyčkové kazety; téměř nerozbitný stroj ústyhodné konstrukce i váhy. Jako walkman se dal použít jedině na trakaři...] Instalován býval v soupravě jako součást vlakového rozhlasu, nebo na vlakovém dispečinku coby "automatizační prostředek pro hlášení systémem DORZ" - tedy dálkovým ovládáním staničního rozhlasu. Oblíbeným trickem při přehrávání relace bylo jemně naťuknout rychloposuv. To pak rozhlas zpravidla vydával vůkol skřeky mutujícího teenagera... Tato historka je z VDM. Dobrou náladu po aplikaci zmíněného tricku jednou zkazil přístroj, který smyčku chňapl a hanebně ji z kazety ji vytáhl! Lehce bojácný kolega pak neúspěšně zkoušel zpětné namotání - bez úspěchu. Jinak by byl průůůser, že... Tak tedy srdnatě celou kazetu rozšrouboval, rozebral a otevřel, pásek vyndal, roztáhl po místnosti (no, mohlo toho bejt něco přes 60 - 70 m, cik-cak několikrát přes sál, zaháklý přes kliky a tak...) a puntičkářsky přesně, kolečko po kolečku to vše zase skládal zpět. Bez jakéhokoliv přípravku, jen tak růčo... Snad dvě hodiny. Jen skončil, přišel příslušný mechanik - a že jde kontrolovat aktuálnost kazet. Jakmile založil tu právě "renovovanou", ztvrdly mu rysy a nevěřícně zakoulel očima - z kontrolního repráku se linul ČISTÁ MAGYAR-TUDOM!! Po chvilce nám to došlo. Přičinlivý kolega pásek namotal dobře - ale obráceně... | ||||
Snímač IČV vers. müslitel... Na původním VDM v suterénu budovy CD byla čísla v systému IČV do tzv. vstupních front zadávána ze snímačů děrné pásky (podobný výkřik techniky zaznamenal např. film Zítra vstanu a opařím se čajem). Jednou nastala zajímavá porucha: v momentě zadání čísla snímač zešílel a místo odkrokování 4 míst spustil rychloposuv. Normální porucha, že.Přivolaný mechanik přišel se sebevědomým úšklebkem "to přece nic nééjni...", zaklekl ke stroji - a pásku jen asi 15 minut namotával a příslušně nastavil. Bez jakéhokoliv pokusu zjistit příčinu a pak ji třeba i odstranit! "Hotovo!" odtušil onen dobrý muž a měl se k odchodu. - Jenže obsluhující holota potměšile použila cheap trick - zadáním tzv. "posunu čísla kritériem" simulovala stav, kdy snímač má přiřadit číslo. A stroj nezklamal. Rozeběhl se o5 jako magor a zase vymotal pásku s čísly pro celý týden. Mechanik u dveří zcepeněl... ... celá práce v čoudu! Tedy se vrátil, namotal (pokrok - už jen 13' !), nastavil a chtěl se vytratit - leč new cheap trick... zcepenění... maxi ... celá práce v riti - znova motat (pouhých 10'), pokus o nenápadnou sublimaci - cheap trick = shocking!, motáky-motáky... Nemusím připomínat, že v tuto chvíli všechi přísedící ve směně řvou smíchy, zezadu se přišel podívat i smějící se vedoucí... A historka vesele jede dál: nebohý nemyslič dosahuje namotání celotýdenní pásky za neuvěřitelné 3,5 minuty - zbrocen potem hlásí poosmé "porucha odstraněna, do prčic...!" (ale stroj o5 ani neotevřel), takže zase cheap trick, frrrrRRRR - plonk! a je to vymotaný. Přišli se podívat i odnaproti elektrodispečeři: "...jaký že to humorný historky dává znárodněná ČsT?" a když to viděli, nevěřili. Zkrátím to. Mechanik bez mozku byl milosrdně vykopnut po 23. pokusu, většině přítomných s bolavými bránicemi už hrozily akutní komplikace P.S. Druhý den tu poruchu odstranil člověk s hlavou. Za 6 minut včetně netrénovaného motání... BTV, a kdopak si všiml, že v tom citovaném filmu "hraje" podchod stanice I. P. Pavlova, "převlečenej" za odletovou halu společnosti pro cestování časem? | ||||
Neslavná premiéra... Po zprovoznění vlakového dispečinku v nové budově CD (v té době ještě nedostavěné) se tehdy jako naprosté nóvum zprovozňovalo dálkové ovládání rozhlasu. Je běžný provozní den - večer, kolem desáté. Zatímco jeden dispečer pečlivě studoval manuál (tenkrát "Návod k obsluze a použití"), druhý ve strojovně - tedy v koutku s dvěma mechanickými psacími stroji - připravoval sepsání denního hlášení.První volí všechy větve - bude se v premiéře vysílat do VŠECH prostor! Druhý zakládá 2x8 listů formátu A3 (úděsná představa v éře PC!). První zapíná všechny rozhlasové ústředny ve VŠECH stanicích metra, druhý dokončil pracné zakládání a chystá se sepisovat... ...první se u zapnutého a VELMI CITLIVÉHO mikrofonu nadechuje... ...druhý udeří poprvé do kláves = překlep, následuje brutální výkřík "KURVA!!!..." ...první se stoickým klidem rozhlas vypíná. Z pohledu cestujícího: stojím na peróně, čekám na vlak (v tehdy úúúděsně dlouhém nočním intervalu 6 minut ). Staniční rozhlas najednou začne šumět, chvíli nic, pak se najednou ozve "KURVA!!!..." - a šumění ustává! Was ist das?! Pod celou Prahou! No, celou - tehdy... | ||||
Záhada na peróně V zimě 1975/76 na céčku jezdily 4vozové vlaky. Pro začátek je to informace dost podstatná. A v té době byla ve vytíženějších stanicích zřízena funkce náčelníka stanice - ten měl sídlo na stanovišti dozorčích turniketů (ve stanicích s eskalátory bývali i 4 "turnikeťáci" -!!- ve směně, kterým šéfoval); akční rádius měl ale po celé stanici.Byl všední den a velmi mrazivé ráno, určitě kolem -20 a všichni cestující chodili zababušeni do Jaeggerova teplého spodního prádla i do tuze huňatých kabátů, jako by právě cestovali ze Sibiře. Ve stanici I. P. Pavlova, v nejsilnější špičce, kdy se lidé jen stěží rvali do přeplněných vlaků směr centrum - byť interval byl už tehdy něco málo přes dvě minuty, najednou dozorčí stanice úpěnlivě volá interkomem (správně tedy tichou dohodou staničního rozhlasu) nahoru náčelníkovi: "Rychle sem přijď, ale prosím Tě, fofrem! RYCHLE!!" Naléhavost hlasu svědčí nejméně o pádu do kolejí! - není čas ani kouknout na monitory PTv... a náčelník pádí hlava nehlava, zběsile si razí cestu davem na eskalátoru - stometrový perón přeběhne záviděníhodnou rychlostí... a co to? Krev nikde, z kolejiště se nikdo nesápe, žádná rvačka - skoro nic zvláštního. Jen dozorčí - hlava červená - stojí poblíž konce perónu a upřeně civí k patě druhého sloupu od konce nástupiště. "Načálstvo" přistupuje blíž a... čelist poklesává, do očí se derou U paty sloupu u 1. koleje leží člověkem stvořená materiální hodnota. Ale jaká! Obří, jemně modelovaná, libě zakroucená - a ještě se z ní kouří!! Prostě výstavní, předimenzovaný hovno. DS je totálně v šoku: "Jaxe mu to mohlo podařit?! Od rána tu sedím, oko z perónu nespustím - dyť bych ho musel vidět! A lidi z vlaku taky - to se za 2 minuty prostě stihnout nedá!! Vždyť koukni, jak ty lidi choděj děsně nabalený...!!!" | ||||
Zaplavení metra Zdalipak se ještě vyskytne pamětník, který mi potvrdí, že loňská povodeň nebyla zdaleka prvním živlem, řádícím v prague undergroundu?Vynechám-li různé přívalové deště s fatálními následky pro jednotlivé stanice, tak "metro v Praze je pod vodou!!" hlásilo brněnské rádio už v roce 1974. Nevěříte? Tak čtěte: Při zapínání napájení PK před zahájením provozu (červen? červenec?) ohlásil DS ze stanice Mládežnická - nyní PN - "...slyším děsný prdy z tunelu!" Tehdejší vlaková dispečerka (a později i paní šéfová VDM) jej vyslala na opatrný průzkum na kraj tunelu, zároveň na místo jela pohotovost traťovky. Napájení ve 2. koleji tak zůstalo vypnuto a doprava se organizovala po jedné koleji obousměrně tak, aby vyjel dostatečný počet vlaků do "malého kola" (PP - SO) a zároveň aby zůstal jakž takž zachován provoz od PP po KC, kde už tehdy komunističtí plánovači hrdinně zrušili veškerou povrchovou dopravu, souběžnou s metrem. - Pravda, systém jízd byl velice divoký: správným směrem 80 km/h podle ARSky, v nesprávném směru podle rozhledu (a na dispozice VD). Bordel na tehdejším mrňavém PŘS VD - provizorním řídícím stanovišti vlakového dispečinku ve stanici I.P.Pavlova (dnes je tam fírcimra) byl úctyhodný. Do toho se střídaly směny, soudruzi z různých výborů KSČ vyhrožovali "to si něgdo zatraceně, ale ZATRACENĚ vodskáče!!" - a ke všemu volali i novináři, jeden přes druhého. Smršť hadr. A dispečer z denní směny, starší praktik z ČSD, se pořád nemohl v tom běsným mumraji pořádně zorientovat. A jak tak přes sebe řvali traťovák i DS, že "...tam v tunelu kape voda na izolátor PK... a dělá to zkraty natvrdo!", zaslechl jen první půlku informace a neprozřetelně to pustil ven - použil obrat NO, MÁME ŇÁKOU VODU V TUNELU NEBO CO... - A systémem tiché pošty si každý další žurnalista něco přidal - a důsledek jste četli na začátku. Závěr není veselý: vyhrožující bolševik měl tentokrát pravdu a dispečer si to opravdu od.... no, odskákal. Napřed ho přeložili na jinou práci, po nějakém čase byl tichým nátlakem donucen k výpovědi... | ||||
Chlast - slast A hurá na chvilku ke konkurenci, tedy ke kolegům z ČsD:Jakýsi výpravčí z duše nenáviděl jistého fíru a párkrát na něj vyrukoval i s trubičkami. Fíra nebyl hovado a když tam jel potřetí, na vjezdu si mohutně lokl hodně smradlavé slivovice, prokloktal a vyplivl. Výpravku pak šel obejmout... Ten byl radostí bez sebe: trubička - fukéř - ZELENÁ!! A hajdy na fíru policii. Takže mimořádně odstavenej náklad, průjezdnost stanice v prdely - ale výpravčího dušička se jen tetelila. Tedy jen do chvíle, než přišel nález z rozboru krve... a pak jen následné faktury k úhradě všeho! | ||||
Na stromě Předesílám: nejde o klasický film s Louisem de Funésem...Zjistit přesné datum si vyžádá nějaké úsilí; zatím uvedu, že to bylo o weekendu někdy mezi roky 1990 a 1993 - pamětníci s lepším pamatovákem jistě prominou... Na ZT v DK probíhaly jakési zkoušky dvouvozové soupravy, v jejichž průběhu bylo mj. nutno vytočit střadačovou brzdu - pro laiky: jde o parkovací brzdu, která při poklesu tlaku v brzdovém potrubí brzdí tlakem pružin na brzdové zdrže; "vytočit ji" = mechanicky ji zajistit tak, aby NEPŮSOBILA. Zkoušky skončily, vlaková četa odstavuje Sv a odchází - neuvědomuje si však , že "střadačovka" zůstává nefunkční... Po nějaké době dochází vlivem běžných netěsností k úniku tlaku z brzdového potrubí a ke slovu přichází přírodní zákony - neobsazená "2vozovka" se vlivem gravitace na téměř neznatelném klesání na horním konci zkušební tratě dává do pohybu: zprvu neznatelně, později už znatelněji a nakonec - SAKRA ZNATELNĚ! Střih # 1: Z ulice Matek přejíždí do ulice U krčského nádraží autobus na lince 192. Řidič je neskutečně otráven: cestující téměř žádní, šichta skoro neubíhá, neděje se vůbec nic. Zkrátka Nuda, nuda - šeď, šeď. A další kolo ne a ne utéct... A najednou :"Co to je?!" Nad zarážedlem na konci kusé "pískové" koleje, kterou je u žst Praha-Krč zakončena zkušební trať metra, se monstrózně tyčí vzedmutý vůz metra, ladně opřený o přilehlý akát! A na koleji za ním je ještě jeden vůz... Autobusák téměř neschopen slova brzdí a tehdy ještě nemaje vysílačku pádí k nejbližší telefonní budce. Jeho udýchaná slova "Tady je na stromě metro...!!" si však dispečeři DP-A vysvětlují naprosto, ale naprosto jinak - na místo okamžitě vyráží stylem SVĚTLO-SIGNÁL pohotovostní vůz s detalkolovými trubičkami... Střih # 2: Vysvětlení méně znalým: ZT DK je splítka s vlečkou DP-M, po níž se do metra ze sítě ČD přes žst Praha-Krč dostávají různé zásilky, mj. třeba i jednotlivé vozy ČD. Zpravidla ve všední den, o weekendu je výjimečně - a většinou se taková zásilka předhlašuje. Fragment podivného telefonátu z onoho dne: Výpravčí z Krče: "Máte tu nějaký vozy..." Výpravčí (nebo dozorčí?) depa: "My jsme si nic neobjednali!" Výpravčí z Krče: "Ale jsou tu dva vozy..." Výpravčí (nebo dozorčí?) depa: "Co je to za bordel, žádná zásilka nebyla avizovaná!" Výpravčí z Krče: "Sakra, poslouchej! Řikám - vaše dva vozy, ty dvě metra, co tu sou na větvi u vlečky...!!" Výpravčí (nebo dozorčí?) depa: "COŽE?!!" | ||||
Hovorová kázeň V dnešní pohnuté době, kdy jedním z "nezpochybnitelných" závěrů vyšetřovací Laudátovy komise (když už teda neobjevili něco světobornějšího) je, že se na metru při služební komunikaci mezi zúčastněnými permanentně a dlouhodobě nedodržuje hovorová kázeň, jsem si vzpomněl na podobnou situaci.Bylo to za totálu a taky někdo chytrý při obdobném průseru objevil Ameriku - hovorovou nekázeň! A vyšla sada různých legislativních výplodů s jediným cílem: sničit krtka!!! (Pardon, to je z jiné pohádky. Vlastně tedy: zlepšit oné!) Nařiďte striktně něco (cokoliv) provozním pracovníkům a se zlou se potážete... K určitě nezměrné radosti hlavního operátora - tehdy inicioval i citelné finanční sankce vůči neukázněným radiooperátorům do éteru "nepředpisově" hovořícím - v jednom nejmenovaném depu pražského metra pak povinné ranní zkoušky spojení VKV probíhaly následujícím způsobem: Volající: "(žádný volací znak) HOVNO! HOVNO!! HOVNO!!!" Volaný: "(žádný volací znak) PRDEL! PRDEL!! PRDEL!!!" | ||||
Tak krásný šeřík to byl... Už je to tu zas. JARO!Příroda se po zimě postupně probouzí a zanedlouho začne doslova šílet - a nejen ona, ale všelijací "drbači" přírodních produktů i různí nosiči obřích pugétů... Nelze nevzpomenout zážitku z prvního roku provozu zbrusu nového metra: , stanice Muzeum - poklidné dopoledne. Na 2. kolej přijíždí vlak, zatímco se schodiště sestupuje nonšalantně dáma s OBROVSKOU kyticí šeříku. Je tak obří a voňavá (ne dáma, ta kytka přece!), že se každý musí otočit. Doslova každý. Zaostřil i pomocník strojvedoucího - nikoliv druhý člen vlakové čety, tehdy ještě ne... - a v očích se mu padoušsky zablýsklo. An postavy nízké, plnovousu trpaslíkovitého a povahy raráškovsky podšité zhusta vymýšlel žertíky vysoké úrovně a mistrovského provedení. I tentokrát nikoho na pochybách nenechal. Vsuvka # 1: v popisované době zdaleka ještě neexistovala přednatočená (a už vůbec ne automaticky spouštěná) hlášení vlakového rozhlasu. Jen mikrofon typu DISPATCHER, zavěšený v kabině na poměrně dlouhé rovné šňůře hned vedle sloupku dveří u ovladačů dveří pro pomocníka. A hlásit hezky "na hubu", po vystoupení na nástupiště. Pak zavřít ZVENKU hmatem do kabiny dveře, zkontrolovat zavření dveří (a případnou červenou hlavu - pardón, DS - dávajícího "logicky tak trochu mimoběžnou" návěst Pohotovi k odjezdu...) = dneska? SCI-FI! Vlak zastavil, dáma pohybujíc partiemi i květinou se blíží k soupravě a plavmo prochází podél prvního vozu směrem ke konci vlaku. A pomocník (řečený pingl) pojal ďábelský plán: chápe se mikrofonu, vystupuje a couvá od vlaku, co nejdál mu dovolí mikrofonní kabel, a neustále očima prošpikovává "dámu s kaméliemi". Jakmile madam mine poslední dveře 2. vozu, pingl bleskurychle do kroftónu zaskřehotá "Uknčt nastp, dvře se zavrj'!!" a střelhbitě dveře soupravy zavírá. - A vyšlo to! Květinová paní, při hlášení přesně mezi 2. + 3. vagónem, instiktivně vráží kytku mezi zavírající se křídla dveří. Na to přesně pingl čekal. A nastává téměř nekončící kolotoč (dveře) rozblokovat - (otevírací) impuls - (dveře) zablokovat. Pro méně znalé to znamená "přehrávat dveře", tedy po zavření křídla dveří dělají jen krátké pohyby od sebe a k sobě, s mezerou nejvýš 5 - 10 cm. A paní dělá také pohyby. Kyticí: nahoru, dolu (do stran to mezírka neumožní), dovnitř, ven... Po VELMI prodlouženém stání je * u 1. dveří 3. vozu obrovský bleděfialový oblak okvětních lístků, lehce zdobený aurou zelených lístků bezu, uprostřed něj konsternovaná paní s otepí dočista oholených haluzí a s nepříčetně-nevěřícím výrazem v oku... * u otevřených dveří kabiny na kolenou se svíjející škodolibý fousatý trpaslík v hnědé uniformě DP-M a řvoucí smíchy na celé kolo * flegmatický fíra, osobně takový zrzavý obr, už historkou lehce znuděn - vytrčí z kabiny obrovitou chlupatou tlapu, pingla jedním hmatem vtahuje dovnitř, kopnutím dveře kabiny zavírá a vlak velebně odjíždí... Ta dáma tam fakticky vydržela až do příštího vlaku. Celou dobu dost nechápavě zízala na dřevinu BEZ JEDINÉHO LÍSTEČKU... | ||||
Historky jsou převzaty z diskuzního fóra | Význam zkratek | ||||
Přejít na stránku: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | ||||
Autor: McQ Zpracoval: Quetzalcoatl | ||||