Veselé historky z provozu

Magyar mgf

V dávných dobách bylo - nebylo.
To se ještě používal vpravdě dřevní smyčkový magnetofon [TESLA Blava + kovové, sklem kryté čtvercové smyčkové kazety; téměř nerozbitný stroj ústyhodné konstrukce i váhy. Jako walkman se dal použít jedině na trakaři...] Instalován býval v soupravě jako součást vlakového rozhlasu, nebo na vlakovém dispečinku coby "automatizační prostředek pro hlášení systémem DORZ" - tedy dálkovým ovládáním staničního rozhlasu.

Arrow Oblíbeným trickem při přehrávání relace bylo jemně naťuknout rychloposuv. To pak rozhlas zpravidla vydával vůkol skřeky mutujícího teenagera...

Tato historka je z VDM.
Dobrou náladu po aplikaci zmíněného tricku jednou zkazil přístroj, který smyčku chňapl a hanebně ji z kazety ji vytáhl! Sad Lehce bojácný kolega pak neúspěšně zkoušel zpětné namotání - bez úspěchu. Jinak by byl průůůser, že...
Tak tedy srdnatě celou kazetu rozšrouboval, rozebral a otevřel, pásek vyndal, roztáhl po místnosti (no, mohlo toho bejt něco přes 60 - 70 m, cik-cak několikrát přes sál, zaháklý přes kliky a tak...) a puntičkářsky přesně, kolečko po kolečku to vše zase skládal zpět. Bez jakéhokoliv přípravku, jen tak růčo... Snad dvě hodiny. Jen skončil, přišel příslušný mechanik - a že jde kontrolovat aktuálnost kazet.

Jakmile založil tu právě "renovovanou", ztvrdly mu rysy a nevěřícně zakoulel očima Rolling Eyes - z kontrolního repráku se linul ČISTÁ MAGYAR-TUDOM!!
Po chvilce nám to došlo. Přičinlivý kolega pásek namotal dobře - ale obráceně... Laughing Very Happy Laughing

Snímač IČV vers. müslitel...

Na původním VDM v suterénu budovy CD byla čísla v systému IČV do tzv. vstupních front zadávána ze snímačů děrné pásky (podobný výkřik techniky zaznamenal např. film Zítra vstanu a opařím se čajem). Jednou nastala zajímavá porucha: v momentě zadání čísla snímač zešílel a místo odkrokování 4 míst spustil rychloposuv. Normální porucha, že.
Přivolaný mechanik přišel se sebevědomým úšklebkem "to přece nic nééjni...", zaklekl ke stroji - a pásku jen asi 15 minut namotával a příslušně nastavil. Bez jakéhokoliv pokusu zjistit příčinu a pak ji třeba i odstranit! "Hotovo!" odtušil onen dobrý muž a měl se k odchodu. - Jenže obsluhující holota potměšile použila cheap trick - zadáním tzv. "posunu čísla kritériem" simulovala stav, kdy snímač má přiřadit číslo. A stroj nezklamal. Rozeběhl se o5 jako magor a zase vymotal pásku s čísly pro celý týden. Mechanik u dveří zcepeněl... Shocked... celá práce v čoudu!
Tedy se vrátil, namotal (pokrok - už jen 13' !), nastavil a chtěl se vytratit - leč new cheap trick... zcepenění... maxi Shocked ... celá práce v riti - znova motat (pouhých 10'), pokus o nenápadnou sublimaci - cheap trick = shocking!, motáky-motáky... Nemusím připomínat, že v tuto chvíli všechi přísedící ve směně řvou smíchy, zezadu se přišel podívat i smějící se vedoucí... Laughing Laughing
A historka vesele jede dál: nebohý nemyslič dosahuje namotání celotýdenní pásky za neuvěřitelné 3,5 minuty - zbrocen potem hlásí poosmé "porucha odstraněna, do prčic...!" (ale stroj o5 ani neotevřel), takže zase cheap trick, frrrrRRRR - plonk! a je to vymotaný. Přišli se podívat i odnaproti elektrodispečeři: "...jaký že to humorný historky dává znárodněná ČsT?" a když to viděli, nevěřili.
Zkrátím to. Mechanik bez mozku byl milosrdně vykopnut po 23. pokusu, většině přítomných s bolavými bránicemi už hrozily akutní komplikace Mr. Green
P.S. Druhý den tu poruchu odstranil člověk s hlavou. Za 6 minut včetně netrénovaného motání... BTV, a kdopak si všiml, že v tom citovaném filmu "hraje" podchod stanice I. P. Pavlova, "převlečenej" za odletovou halu společnosti pro cestování časem? Wink

Neslavná premiéra...

Po zprovoznění vlakového dispečinku v nové budově CD (v té době ještě nedostavěné) se tehdy jako naprosté nóvum zprovozňovalo dálkové ovládání rozhlasu. Je běžný provozní den - večer, kolem desáté. Zatímco jeden dispečer pečlivě studoval manuál (tenkrát "Návod k obsluze a použití"), druhý ve strojovně - tedy v koutku s dvěma mechanickými psacími stroji - připravoval sepsání denního hlášení. Exclamation

První volí všechy větve - bude se v premiéře vysílat do VŠECH prostor!
Druhý zakládá 2x8 listů formátu A3 (úděsná představa v éře PC!).
První zapíná všechny rozhlasové ústředny ve VŠECH stanicích metra,
druhý dokončil pracné zakládání a chystá se sepisovat...
...první se u zapnutého a VELMI CITLIVÉHO mikrofonu nadechuje...
...druhý udeří poprvé do kláves = překlep, následuje brutální výkřík "KURVA!!!..."
...první se stoickým klidem rozhlas vypíná. Embarassed

Z pohledu cestujícího: stojím na peróně, čekám na vlak (v tehdy úúúděsně dlouhém nočním intervalu 6 minut Wink ).
Staniční rozhlas najednou začne šumět, chvíli nic, pak se najednou ozve "KURVA!!!..." - a šumění ustává!
Was ist das?! Pod celou Prahou! No, celou - tehdy... Very Happy

Záhada na peróně

Arrow V zimě 1975/76 na céčku jezdily 4vozové vlaky. Pro začátek je to informace dost podstatná. A v té době byla ve vytíženějších stanicích zřízena funkce náčelníka stanice - ten měl sídlo na stanovišti dozorčích turniketů (ve stanicích s eskalátory bývali i 4 "turnikeťáci" -!!- ve směně, kterým šéfoval); akční rádius měl ale po celé stanici.

Mad Byl všední den a velmi mrazivé ráno, určitě kolem -20 a všichni cestující chodili zababušeni do Jaeggerova teplého spodního prádla i do tuze huňatých kabátů, jako by právě cestovali ze Sibiře.
Ve stanici I. P. Pavlova, v nejsilnější špičce, kdy se lidé jen stěží rvali do přeplněných vlaků směr centrum - byť interval byl už tehdy něco málo přes dvě minuty, najednou dozorčí stanice úpěnlivě volá interkomem (správně tedy tichou dohodou staničního rozhlasu) nahoru náčelníkovi: "Rychle sem přijď, ale prosím Tě, fofrem! RYCHLE!!"
Naléhavost hlasu svědčí nejméně o pádu do kolejí! - není čas ani kouknout na monitory PTv... a náčelník pádí hlava nehlava, zběsile si razí cestu davem na eskalátoru - stometrový perón přeběhne záviděníhodnou rychlostí... a co to? Krev nikde, z kolejiště se nikdo nesápe, žádná rvačka - skoro nic zvláštního.

Jen dozorčí - hlava červená - stojí poblíž konce perónu a upřeně civí k patě druhého sloupu od konce nástupiště. "Načálstvo" přistupuje blíž a... čelist poklesává, do očí se derou Question Question

Evil or Very Mad U paty sloupu u 1. koleje leží člověkem stvořená materiální hodnota. Ale jaká! Obří, jemně modelovaná, libě zakroucená - a ještě se z ní kouří!! Prostě výstavní, předimenzovaný hovno.
DS je totálně v šoku: "Jaxe mu to mohlo podařit?! Od rána tu sedím, oko z perónu nespustím - dyť bych ho musel vidět! A lidi z vlaku taky - to se za 2 minuty prostě stihnout nedá!! Vždyť koukni, jak ty lidi choděj děsně nabalený...!!!"

Zaplavení metra

Question Zdalipak se ještě vyskytne pamětník, který mi potvrdí, že loňská povodeň nebyla zdaleka prvním živlem, řádícím v prague undergroundu?
Vynechám-li různé přívalové deště s fatálními následky pro jednotlivé stanice, tak "metro v Praze je pod vodou!!" hlásilo brněnské rádio už v roce 1974. Nevěříte? Tak čtěte:

Při zapínání napájení PK před zahájením provozu (červen? červenec?) ohlásil DS ze stanice Mládežnická - nyní PN - "...slyším děsný prdy z tunelu!" Tehdejší vlaková dispečerka (a později i paní šéfová VDM) jej vyslala na opatrný průzkum na kraj tunelu, zároveň na místo jela pohotovost traťovky. Napájení ve 2. koleji tak zůstalo vypnuto a doprava se organizovala po jedné koleji obousměrně tak, aby vyjel dostatečný počet vlaků do "malého kola" (PP - SO) a zároveň aby zůstal jakž takž zachován provoz od PP po KC, kde už tehdy komunističtí plánovači hrdinně zrušili veškerou povrchovou dopravu, souběžnou s metrem. - Pravda, systém jízd byl velice divoký: správným směrem 80 km/h podle ARSky, v nesprávném směru podle rozhledu (a na dispozice VD). Bordel na tehdejším mrňavém PŘS VD - provizorním řídícím stanovišti vlakového dispečinku ve stanici I.P.Pavlova (dnes je tam fírcimra) byl úctyhodný. Do toho se střídaly směny, soudruzi z různých výborů KSČ vyhrožovali "to si něgdo zatraceně, ale ZATRACENĚ vodskáče!!" - a ke všemu volali i novináři, jeden přes druhého. Smršť hadr.
A dispečer z denní směny, starší praktik z ČSD, se pořád nemohl v tom běsným mumraji pořádně zorientovat. A jak tak přes sebe řvali traťovák i DS, že "...tam v tunelu kape voda na izolátor PK... a dělá to zkraty natvrdo!", zaslechl jen první půlku informace a neprozřetelně to pustil ven - použil obrat NO, MÁME ŇÁKOU VODU V TUNELU NEBO CO... - A systémem tiché pošty si každý další žurnalista něco přidal - a důsledek jste četli na začátku.
Závěr není veselý: vyhrožující bolševik měl tentokrát pravdu a dispečer si to opravdu od.... no, odskákal. Napřed ho přeložili na jinou práci, po nějakém čase byl tichým nátlakem donucen k výpovědi...

Chlast - slast

A hurá na chvilku ke konkurenci, tedy ke kolegům z ČsD:
Jakýsi výpravčí z duše nenáviděl jistého fíru a párkrát na něj vyrukoval i s trubičkami. Fíra nebyl hovado a když tam jel potřetí, na vjezdu si mohutně lokl hodně smradlavé slivovice, prokloktal a vyplivl. Výpravku pak šel obejmout... Ten byl radostí bez sebe: trubička - fukéř - ZELENÁ!! A hajdy na fíru policii.
Exclamation Takže mimořádně odstavenej náklad, průjezdnost stanice v prdely - ale výpravčího dušička se jen tetelila.
Razz Tedy jen do chvíle, než přišel nález z rozboru krve... a pak jen následné faktury k úhradě všeho!

Na stromě

Wink Předesílám: nejde o klasický film s Louisem de Funésem...
Embarassed Zjistit přesné datum si vyžádá nějaké úsilí; zatím uvedu, že to bylo o weekendu někdy mezi roky 1990 a 1993 - pamětníci s lepším pamatovákem jistě prominou...

Arrow Na ZT v DK probíhaly jakési zkoušky dvouvozové soupravy, v jejichž průběhu bylo mj. nutno vytočit střadačovou brzdu - pro laiky: jde o parkovací brzdu, která při poklesu tlaku v brzdovém potrubí brzdí tlakem pružin na brzdové zdrže; "vytočit ji" = mechanicky ji zajistit tak, aby NEPŮSOBILA.
Zkoušky skončily, vlaková četa odstavuje Sv a odchází - neuvědomuje si však , že "střadačovka" zůstává nefunkční... Po nějaké době dochází vlivem běžných netěsností k úniku tlaku z brzdového potrubí a ke slovu přichází přírodní zákony - neobsazená "2vozovka" se vlivem gravitace na téměř neznatelném klesání na horním konci zkušební tratě dává do pohybu: zprvu neznatelně, později už znatelněji a nakonec - SAKRA ZNATELNĚ!

Střih # 1:
Z ulice Matek přejíždí do ulice U krčského nádraží autobus na lince 192. Řidič je neskutečně otráven: cestující téměř žádní, šichta skoro neubíhá, neděje se vůbec nic. Zkrátka Nuda, nuda - šeď, šeď. A další kolo ne a ne utéct...
A najednou Shocked :"Co to je?!" Rolling Eyes Nad zarážedlem na konci kusé "pískové" koleje, kterou je u žst Praha-Krč zakončena zkušební trať metra, se monstrózně tyčí vzedmutý vůz metra, ladně opřený o přilehlý akát! A na koleji za ním je ještě jeden vůz... Autobusák téměř neschopen slova brzdí a tehdy ještě nemaje vysílačku pádí k nejbližší telefonní budce. Jeho udýchaná slova "Tady je na stromě metro...!!" si však dispečeři DP-A vysvětlují naprosto, ale naprosto jinak - na místo okamžitě vyráží stylem SVĚTLO-SIGNÁL pohotovostní vůz s detalkolovými trubičkami...

Střih # 2:
Vysvětlení méně znalým: ZT DK je splítka s vlečkou DP-M, po níž se do metra ze sítě ČD přes žst Praha-Krč dostávají různé zásilky, mj. třeba i jednotlivé vozy ČD.
Zpravidla ve všední den, o weekendu je výjimečně - a většinou se taková zásilka předhlašuje.

Razz Fragment podivného telefonátu z onoho dne:
Výpravčí z Krče: "Máte tu nějaký vozy..."
Výpravčí (nebo dozorčí?) depa: "My jsme si nic neobjednali!"
Výpravčí z Krče: "Ale jsou tu dva vozy..."
Výpravčí (nebo dozorčí?) depa: "Co je to za bordel, žádná zásilka nebyla avizovaná!"
Výpravčí z Krče: "Sakra, poslouchej! Řikám - vaše dva vozy, ty dvě metra, co tu sou na větvi u vlečky...!!"
Výpravčí (nebo dozorčí?) depa: "COŽE?!!"

Hovorová kázeň

Mr. Green V dnešní pohnuté době, kdy jedním z "nezpochybnitelných" závěrů vyšetřovací Laudátovy komise (když už teda neobjevili něco světobornějšího) je, že se na metru při služební komunikaci mezi zúčastněnými permanentně a dlouhodobě nedodržuje hovorová kázeň, jsem si vzpomněl na podobnou situaci.

Bylo to za totálu a taky někdo chytrý při obdobném průseru objevil Ameriku - hovorovou nekázeň! A vyšla sada různých legislativních výplodů s jediným cílem: sničit krtka!!! (Pardon, to je z jiné pohádky. Vlastně tedy: zlepšit oné!)
Nařiďte striktně něco (cokoliv) provozním pracovníkům a se zlou se potážete... K určitě nezměrné radosti hlavního operátora - tehdy inicioval i citelné finanční sankce vůči neukázněným radiooperátorům do éteru "nepředpisově" hovořícím - v jednom nejmenovaném depu pražského metra pak povinné ranní zkoušky spojení VKV probíhaly následujícím způsobem:
Volající: "(žádný volací znak) HOVNO! HOVNO!! HOVNO!!!"
Volaný: "(žádný volací znak) PRDEL! PRDEL!! PRDEL!!!"

Tak krásný šeřík to byl...

Už je to tu zas. JARO!
Příroda se po zimě postupně probouzí a zanedlouho začne doslova šílet - a nejen ona, ale všelijací "drbači" přírodních produktů i různí nosiči obřích pugétů...

Nelze nevzpomenout zážitku z prvního roku provozu zbrusu nového metra:
linka c , stanice Muzeum - poklidné dopoledne. Na 2. kolej přijíždí vlak, zatímco se schodiště sestupuje nonšalantně dáma s OBROVSKOU kyticí šeříku. Je tak obří a voňavá (ne dáma, ta kytka přece!), že se každý musí otočit. Doslova každý.

Zaostřil i pomocník strojvedoucího - nikoliv druhý člen vlakové čety, tehdy ještě ne... - a v očích se mu padoušsky zablýsklo. An postavy nízké, plnovousu trpaslíkovitého a povahy raráškovsky podšité zhusta vymýšlel žertíky vysoké úrovně a mistrovského provedení. I tentokrát nikoho na pochybách nenechal.

Vsuvka # 1: v popisované době zdaleka ještě neexistovala přednatočená (a už vůbec ne automaticky spouštěná) hlášení vlakového rozhlasu. Jen mikrofon typu DISPATCHER, zavěšený v kabině na poměrně dlouhé rovné šňůře hned vedle sloupku dveří u ovladačů dveří pro pomocníka. A hlásit hezky "na hubu", po vystoupení na nástupiště. Pak zavřít ZVENKU hmatem do kabiny dveře, zkontrolovat zavření dveří (a případnou červenou hlavu - pardón, DS - dávajícího "logicky tak trochu mimoběžnou" návěst Pohotovi k odjezdu...) = dneska? SCI-FI!

Vlak zastavil, dáma pohybujíc partiemi i květinou se blíží k soupravě a plavmo prochází podél prvního vozu směrem ke konci vlaku. A pomocník (řečený pingl) pojal ďábelský plán: chápe se mikrofonu, vystupuje a couvá od vlaku, co nejdál mu dovolí mikrofonní kabel, a neustále očima prošpikovává "dámu s kaméliemi".
Jakmile madam mine poslední dveře 2. vozu, pingl bleskurychle do kroftónu zaskřehotá "Uknčt nastp, dvře se zavrj'!!" a střelhbitě dveře soupravy zavírá. - A vyšlo to! Květinová paní, při hlášení přesně mezi 2. + 3. vagónem, instiktivně vráží kytku mezi zavírající se křídla dveří.
Na to přesně pingl čekal. A nastává téměř nekončící kolotoč (dveře) rozblokovat - (otevírací) impuls - (dveře) zablokovat. Pro méně znalé to znamená "přehrávat dveře", tedy po zavření křídla dveří dělají jen krátké pohyby od sebe a k sobě, s mezerou nejvýš 5 - 10 cm. A paní dělá také pohyby. Kyticí: nahoru, dolu (do stran to mezírka neumožní), dovnitř, ven...

Po VELMI prodlouženém stání je
* u 1. dveří 3. vozu obrovský bleděfialový oblak okvětních lístků, lehce zdobený aurou zelených lístků bezu, uprostřed něj konsternovaná paní s otepí dočista oholených haluzí a s nepříčetně-nevěřícím výrazem v oku...

* u otevřených dveří kabiny na kolenou se svíjející škodolibý fousatý trpaslík v hnědé uniformě DP-M a řvoucí smíchy na celé kolo
Twisted Evil
* flegmatický fíra, osobně takový zrzavý obr, už historkou lehce znuděn - vytrčí z kabiny obrovitou chlupatou tlapu, pingla jedním hmatem vtahuje dovnitř, kopnutím dveře kabiny zavírá a vlak velebně odjíždí...
Cool

Shocked Ta dáma tam fakticky vydržela až do příštího vlaku. Celou dobu dost nechápavě zízala na dřevinu BEZ JEDINÉHO LÍSTEČKU...
Historky jsou převzaty z diskuzního fóra | Význam zkratek
Přejít na stránku: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10
Autor: McQ
Zpracoval: Quetzalcoatl
 
Zpět
 
© Tomáš Rejdal