Veselé historky z provozu
Tma poprvé
Po povodních, přesně 9.9.2002 (viz fotky Florenc C) jsem se znaven celodenním prolézáním a focením zatopeného metra, ještě vydal kouknout k tlakáčům na spojce B-C. Říkal jsem si, že je to kousek, tak jsem si všechny věci (píšťalku, 2 náhradní svítilny, náhradní baterie) a kolegu nechal na FRC a vzal si pouze foťák a baterku, kterou jsem svítil celý den. Prostě jsem porušil všechny zásady. Když jsem byl dost hluboko ve spojce, náhle baterka zdechla. Nepovažuju se za sraba, ale bylo to hustý. Stále jsem i po tmě tušil kam jdu, protože to tam znám. Ale jak jde člověk pomalu a neví kam šlape, tak to trvá příšerně dlouho a ztrácí jistotu, že jde správně. Nikdy jsem si nemyslel, jak je těžké si v takové situaci udržet chladnou hlavu a nezmatkovat. Úleva byla, když jsem v dálce uviděl svítit ten jeden halogen na FRC. To nějtěžší mě ale teprve čekalo. Přelézt veksle a přívodky u ústí spojky. To byl vrchol zoufalství. Co krok to nějaká překážka. Ale dopadlo to dobře. Když si představím, že by se takto prodíralo několik set lidí... Brrrrrrrr.Drak
Tma podruhé
to mě se při LZA-ové TBZ přihodilo to, že když jsme přecházeli po peronku mezi obratovými kolejemi na Strašnické na druhé čelo, tak pánové na druhé straně zprovoznili a měli vypínač osvětlení salonu v poloze "Vypnuto". V tu ránu tma jak v p***li a na druhé straně peronku díra dolů. Šmátrali jsme po soupravě směrem ke stanovišti, naštěstí začala na sousední kolej vjíždět další souprava a ta nám trochu posvítila.Hajnej
Přiďte do Ruska! Vaše auto už tam je!
Ve škole moskevského metra nás pneumatiku vyučoval jistý Šavgulidze, byl to Gruzínec, Stalinista jak poleno, ale jinak velmi chytrý člověk. Za své konstrukční nápady na vozy metra měl asi slušné odměny. Za jednu z nich si zakoupil nový vůz Moskvič. Jednou nám líčil tuto historku:Jednou parkoval v Moskvě a nějaký bagán (= náše přezdívka pro sovětského občana) mu odcizil stěrače. Vztekle chodil kolem auta a najednou přišel onen bagán a nabízel mu stěrače za 5 rublů. Byly to jeho vlastní. Nezbylo mu než si svoje stěrače zpátky koupit. Historku zakončil prohlášením "Nu znajete rusové někulturnyj narod".
Anonym
Hlášení ve vlacích
Rob napsal: Rob napsal(a): Není to sice z provozu pražského metra, ale historka je to milá...To mi připomíná zážitky z Tokia:
"Vítejte na lince společnosti Keio. Toto je expresní vlak jedoucí na trase Fuchu-Chofu-Meidaimae-Shinjuku. Další zastávka Chofu. Cestující přestupující na stanice (seznam deseti stanic) žádáme, aby přestoupili na třetí nástupiště. Cestující do stanic (seznam tří stanic) žádáme, aby přestoupili v příští stanici na běžný vlak. Cestující ve směru Shibuya a Mitaka přestupují v další stanici. Velmi Vám děkujeme, že jste si pro svou přepravu vybrali linku společnosti Keio a přejeme Vám přijemny den. Příští stanice, Chofu."
...
"Za okamžik stanice Chofu. Cestující přestupující na (seznam) žádáme, ať přestoupí. Za okamžik stanice Chofu"
...
"Chofu. Žádáme přestupující cestující, aby se ujistili že ve vlaku nezapomněli žádné své věci. Toto je linka společnosti Keio jedoucí na trase Chofu-Meidai-mae, Shinjuku."
No, prostě - když neumíte japonsky, je to zábava
Zvlášť slyšet jméno svojí stanice a nevědět v jakém kontextu bylo řečeno.
Yusaku
Sokolovská
Strojvedoucí za kniplem, pomocník na nástupišti vyhlíží oběť před odjezdem. Po schodech zvolna putuje paní z obou stran obtěžkána igelitkama s proviantem. Při spuštění hlášení zrychluje, nejprve po jednom, posléze po dvou schodech směrem dolů, při zvýšené rychlosti pohybu začíná igelitkama rotovat ve snaze zabránit pádu, ale neúspěšně se složí přímo k nohám pomocníka, tento v klidu zavírá dveře soupravy a se slovy "Teda do poslední chvíle jsem myslel, že to vyberete." leze dovnitř a souprava odjíždí.Tonda
Revizor na druhém břehu
Když jsme mezi večerem a půlnocí jezdili zkušební jízdy LZA na oběhu 55, tak jednou na Floře zaťukal na dveře jakýsi dobrý muž s prosbou, že je revizor a jestli ho vezmeme na Strašnickou. I vpustil jsem ho dovnitř se slovy "No jestli máte jízdenku...".Ten nechápavý
pohled než mu došlo, že si dělám srandu, stál fakt za to...
Hajnej
Revizoři
Zajímavé jsou také někdy střety revizoři vs. staniční personál. Tuhle jsem na Vysočanský rychle potřeboval eskalátorníky, kteří sídlí ve druhém vestibulu. Přišli asi za sedm minut, s revizory v zádech a ti je postili ze svých spárů, až po mém potvrzení, že se skutečně jedná o zaměstnance metra (oba eskalátorníci byly oblečeni v těch profláknutých zelených montérkách se znakem metra).Na Chodově zase krátce po zavedení funkce "DS vystřídač" (který zde sídlí), revizoři znepříjemnili život kolegovi, který spěchal ze svého stanoviště na záchod a chtěli po něm u branky na konci nástupiště jízdní doklad (pro zvídavé jedince, DS to nakonec stihnul)
Tonda Ježek
Revbizoři podruhé
To já mívám občas problémy s dodavateli nebo projektanty, když celý den prolejzáme podzemí a občas pouze přejedeme ze stanice na stanici a pak zase zalezeme do technických. Naštěstí to vždy dopadlo, že uznali aby měl někdo po dvou hodinách v technických platný lístek, ale jednou určitě narazím na svého oblíbence a to bude teprve spor.Drak
Porucha automatického hlásiče
Dnes ráno kolem 9:10 nastoupím na Černém mostě do
, soupravy 2157-2648-2627-2482-2329 a co neslyším. Právě že nic , za chvíli zajímavá lupnutí, profouknutí mikrofonu (příšerný zlozvyk ale u asi nutný) a hlášení "Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají" tak říkajíc naživo 
Jak bylo slyšet, nikdo z přítomných strojvedoucích (byly tam dva až tři) se nejal chopit této jedinečné příležitosti projevit svůj hlasový talent a tak se veškerá hlášení omezila pouze na povinné "ukončete...", ještě ke všemu bez obligátního "prosím".
Tady měl hlasatel ještě trochu elánu...
To tady už elán ztratil úplně, nebo že by se vystřídali?
Oskar
Údernice
Stanice Háje - nástupiště, stanoviště DS1, páteční odpolední špička (pro neznalé, v pátek na HA nefunguje manipulační obratová četa a dozorčí vše šacuje sama). K pohledné paní dozorčí přichází babička a stěžuje si jí, že ji ve vestibulu porazila koloběžka. Na argumentaci kolegyňky, že ona s vestibulem nemá celkem nic společného, babička odvětí "Kdybyste se tady pořád nepromenádovala po peroně a radši se pozorně dívala na monitory, tak se nic takového nestane". Než ji stačila DS vysvětlit důvod svého promenádování a absenci jakéhokoliv monitoru PTV na svém stanovišti, stařenka odkráčela s pocitem morálního vítězství směr vestibul západ.Tonda Ježek
Zpracoval: Quetzalcoatl