Malostranská | |||||
kolej 1 |
kolej 2 |
střední loď |
střední loď - konec |
střední loď u eskalátorů |
|
eskalátorový tunel |
stanoviště dozorčího - vestibul |
vestibul |
vestibul |
vitrína ve vestibulu |
|
vstup od krátkých eskalátorů |
Braunova Naděje nad eskalátory |
krátké eskalátory na povrch |
krátké eskalátory z povrchu |
socha u vstupu na povrch |
|
ozdobná mříž |
vstup z Klárova |
výstup do zahrady |
zahrada u stanice |
||
Nafotil: Jan Krblich, 2002
|
|||||
vestibul |
jezírko u vstupu do stanice |
||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 5.5.2004
|
|||||
letecký pohled |
|||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
|||||
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete
v povodňové fotogalerii
|
|||||
Informace o stanici
|
|||||
Tato ražená stanice je umístěna na trase
A, v blízkosti Vltavy. Nalézá se pod oblastí Klárova a nástupiště dosahuje
až do prostor ulice Chotkovy. Staveniště stanice se rozkládalo hned na několika místech. Pro hloubení tunelů sloužila těžní věž obklopená Chotkovou silnicí, pro stavbu vestibulu zapažená stavební jáma o výměře 3507 m2 a pro skladování nedaleký parčík na Klárově. Výstavbu tunelů pod Vltavou řešila další těžní věž, přímo naproti silnici, vedoucí na Mánesův most. Už 14.5.1974 byl proražen pravý traťový tunel na Hradčanskou a zanedlouho i levý. 12.8.1975, tři roky před zahájením provozu se rozeběhl první mechanizovaný razicí štít na cestu pod řekou. Tři dny nato dorazili stavitelé první eskalátorový tunel, právě na Malostranské. 4.března následujícího roku dokončili kladenští raziči tunely stanice Malostranská. 25.1.1977 pak začalo pokládání prvního hlubinného eskalátoru na trase A a vůbec v Praze. No a hádejte, kde. Stanice je opět klasická trojlodní ražená se zkráceným středním tunelem na délku přibližně 35 metrů. Ve skutečnosti je ale prodloužený až na 107,2 m a ve zbytku (směrem na Hradčanskou) je umístěn technologický tunel. Část pro cestující je s každým nástupištěm spojena pěti prostupy. Ostění stanice je z litinových dílců. Eskalátorový tunel je dlouhý 28,8 metrů a vyveze vás o 22,6 metrů výše. Nad eskalátory je umístěn netradiční podzemní vestibul, jeho odlišnost spočívá v tom, že z něj vede pouze jeden výstup, a to navíc do pozemního atria, spojeného se zahradou. Stanice není z pohledu ostatních stanic trasy A nějak výjimečná. Nažloutlá barva je doplněna zeleným pruhem s přechodem. Sloupy nejsou obloženy svisle, nýbrž podél ostění, tak aby nerušily dojem z válcového profilu nástupního prostoru. Toto obložení je provedeno světlým mramorem. V horní části je už stanice neobvyklejší. Nejprve podzemní vestibul, ten je vyložen tmavým kamenem, kombinovaným s historickými prvky, jako jsou různé kamenné reliéfy, předně ale replika sochy Bernarda Brauna Naděje. V povrchovém atriu je rovněž umístěna jedna socha, z části od ulice je navíc zpestřeno malou kulatou, nezastřešenou fontánkou a mříží se symbolickým zlatým klíčem. Před historickou budovou Valdštejnské jízdárny se rozprostírá malý parčík s bazénkem a potůčkem, ohrazený vysokou zdí od okolního ruchu. Nutno pochválit, jak se podařilo zakomponovat tak moderní prvek, jako je stanice metra do historického prostoru v těsné blízkosti tak významných historických staveb. Původně předpokládali projektanti pozdější výstavbu podchodu pod ulicí do parčíku na Klárově. Tento však asi nikdy nebude realizován a skutečně by ani neměl moc velký význam. Nutností k doplnění je skutečnost, že stanice prodělala v nedávné době podobnou rekonstrukci, jako několik ostatních na trase IA. |
|||||
Autor: Jan Bonev
|
|||||
Původní
název
|
-
|
||||
Zahájení provozu ve
stanici
|
12.8.1978 | ||||
Umístění
|
v prostoru Klárova (Praha 1)
|
||||
Typ stanice
|
ražená pilířová
|
||||
Konstrukce
stanice
|
trojlodní s prodlouženým středním tunelem na
107,2 m, čtyřmi páry prostupů na nástupiště a s ostěním montovaným
z litinových tybinků
|
||||
Délka stanice
|
108 m
|
||||
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
|
32 m | ||||
Nástupiště
|
šířka 20,45 m | ||||
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
|
hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice zelené | ||||
Vestibul
|
spolu s podzemní pasáží tvoří monolitickou železobetonovou
konstrukci založenou v otevřené jámě pod ochranou kotvených podzemních
stěn a zastropenou předpjatými prefabrikovanými nosníky. S nástupištěm
spojen tunelem se třemi eskalátory na výšku 22,6 m, se vstupním
pavilónem a přilehlou zahradou další trojicí krátkých eskalátorů
|
||||
Další
prostory stanice
|
provozní zařízení instalována v technologickém
tunelu, který je součástí středního staničního tunelu v celkové
délce 107,2 m a technologickém tunelu dlouhém 19 m za stanicí se
strojovnou vzduchotechniky
|
||||
strojovna eskalátorů pod vestibulem | |||||
celkový počet místností: 103 | |||||
Obestavěný
prostor
|
40 060 m3 | ||||
Stavební
náklady
|
248 miliónů Kč | ||||
Obrat
cestujících
|
v r. 1986 v ranní špičce celkem 7 000, z toho nástup 1700, výstup 5300 | ||||
Projektoval
|
Hydroprojekt Praha | ||||
Architektonické
řešení
|
ing. arch. Zdeněk Drobný, ing.
arch. Otakar Kučera
|
||||
Umělecká
díla
|
kašna v atriu: ing. arch. Zdeněk Drobný, Ladislav Jiránek | ||||
pítka: ak. soch. Miroslav Vystrčil | |||||
trojdílná kovová mříž ve vstupním pavilónu: ak. soch. Jan Smrž | |||||
kovová mříž do zahrady: ak. soch. Vojtěch Kobylka, Eduard Řepka | |||||
kovová mříž na Valdštejnské jízdárně: dílna Jaromíra Brudhause | |||||
dvě kovové mříže v zahradě: ak. soch. Zbyněk
Runczik
|
|||||
Hlavní stavbyvedoucí
|
Jaroslav Voves, Josef Solar | ||||
Návazná
doprava
|
tramvaje na Králově | ||||
přímá obsluha prostoru Klárova a Malé Strany | |||||
Rekonstrukce stanice po
povodích 2002 |
|||||
Zdroj: www.metroprojekt.cz
|
|||||
|
|||||