Metroweb.cz :: Malostranská

Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii

Původní název

Zahájení provozu ve stanici

v prostoru Klárova (Praha 1)

ražená pilířová

Konstrukce stanice

trojlodní s prodlouženým středním tunelem na 107,2 m, čtyřmi páry prostupů na nástupiště a s ostěním montovaným z litinových tybinků

Hloubka středu nástupiště pod terénem

Obklad stěn v prostoru nástupiště

spolu s podzemní pasáží tvoří monolitickou železobetonovou konstrukci založenou v otevřené jámě pod ochranou kotvených podzemních stěn a zastropenou předpjatými prefabrikovanými nosníky. S nástupištěm spojen tunelem se třemi eskalátory na výšku 22,6 m, se vstupním pavilónem a přilehlou zahradou další trojicí krátkých eskalátorů

Další prostory stanice

provozní zařízení instalována v technologickém tunelu, který je součástí středního staničního tunelu v celkové délce 107,2 m a technologickém tunelu dlouhém 19 m za stanicí se strojovnou vzduchotechniky

Obestavěný prostor

Stavební náklady

Obrat cestujících

Architektonické řešení

ing. arch. Zdeněk Drobný, ing. arch. Otakar Kučera

Umělecká díla

dvě kovové mříže v zahradě: ak. soch. Zbyněk Runczik

Hlavní stavbyvedoucí

Návazná doprava

Rekonstrukce stanice po
povodích 2002

Malostranská
kolej 1	kolej 2	střední loď	střední loď - konec	střední loď u eskalátorů
eskalátorový tunel	stanoviště dozorčího - vestibul	vestibul	vestibul	vitrína ve vestibulu
vstup od krátkých eskalátorů	Braunova Naděje nad eskalátory	krátké eskalátory na povrch	krátké eskalátory z povrchu	socha u vstupu na povrch
ozdobná mříž	vstup z Klárova	výstup do zahrady	zahrada u stanice
Nafotil: Jan Krblich, 2002
vestibul	jezírko u vstupu do stanice
Nafotil: Tomáš Rejdal, 5.5.2004
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.

Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii


Informace o stanici
Tato ražená stanice je umístěna na trase A, v blízkosti Vltavy. Nalézá se pod oblastí Klárova a nástupiště dosahuje až do prostor ulice Chotkovy. Staveniště stanice se rozkládalo hned na několika místech. Pro hloubení tunelů sloužila těžní věž obklopená Chotkovou silnicí, pro stavbu vestibulu zapažená stavební jáma o výměře 3507 m2 a pro skladování nedaleký parčík na Klárově. Výstavbu tunelů pod Vltavou řešila další těžní věž, přímo naproti silnici, vedoucí na Mánesův most. Už 14.5.1974 byl proražen pravý traťový tunel na Hradčanskou a zanedlouho i levý. 12.8.1975, tři roky před zahájením provozu se rozeběhl první mechanizovaný razicí štít na cestu pod řekou. Tři dny nato dorazili stavitelé první eskalátorový tunel, právě na Malostranské. 4.března následujícího roku dokončili kladenští raziči tunely stanice Malostranská. 25.1.1977 pak začalo pokládání prvního hlubinného eskalátoru na trase A a vůbec v Praze. No a hádejte, kde. Stanice je opět klasická trojlodní ražená se zkráceným středním tunelem na délku přibližně 35 metrů. Ve skutečnosti je ale prodloužený až na 107,2 m a ve zbytku (směrem na Hradčanskou) je umístěn technologický tunel. Část pro cestující je s každým nástupištěm spojena pěti prostupy. Ostění stanice je z litinových dílců. Eskalátorový tunel je dlouhý 28,8 metrů a vyveze vás o 22,6 metrů výše. Nad eskalátory je umístěn netradiční podzemní vestibul, jeho odlišnost spočívá v tom, že z něj vede pouze jeden výstup, a to navíc do pozemního atria, spojeného se zahradou. Stanice není z pohledu ostatních stanic trasy A nějak výjimečná. Nažloutlá barva je doplněna zeleným pruhem s přechodem. Sloupy nejsou obloženy svisle, nýbrž podél ostění, tak aby nerušily dojem z válcového profilu nástupního prostoru. Toto obložení je provedeno světlým mramorem. V horní části je už stanice neobvyklejší. Nejprve podzemní vestibul, ten je vyložen tmavým kamenem, kombinovaným s historickými prvky, jako jsou různé kamenné reliéfy, předně ale replika sochy Bernarda Brauna Naděje. V povrchovém atriu je rovněž umístěna jedna socha, z části od ulice je navíc zpestřeno malou kulatou, nezastřešenou fontánkou a mříží se symbolickým zlatým klíčem. Před historickou budovou Valdštejnské jízdárny se rozprostírá malý parčík s bazénkem a potůčkem, ohrazený vysokou zdí od okolního ruchu. Nutno pochválit, jak se podařilo zakomponovat tak moderní prvek, jako je stanice metra do historického prostoru v těsné blízkosti tak významných historických staveb. Původně předpokládali projektanti pozdější výstavbu podchodu pod ulicí do parčíku na Klárově. Tento však asi nikdy nebude realizován a skutečně by ani neměl moc velký význam. Nutností k doplnění je skutečnost, že stanice prodělala v nedávné době podobnou rekonstrukci, jako několik ostatních na trase IA.
Autor: Jan Bonev
Původní název	-

Zahájení provozu ve stanici	12.8.1978

Umístění	v prostoru Klárova (Praha 1)

Typ stanice	ražená pilířová

Konstrukce stanice	trojlodní s prodlouženým středním tunelem na 107,2 m, čtyřmi páry prostupů na nástupiště a s ostěním montovaným z litinových tybinků

Délka stanice	108 m

Hloubka středu nástupiště pod terénem	32 m

Nástupiště	šířka 20,45 m

Obklad stěn v prostoru nástupiště	hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice zelené

Vestibul	spolu s podzemní pasáží tvoří monolitickou železobetonovou konstrukci založenou v otevřené jámě pod ochranou kotvených podzemních stěn a zastropenou předpjatými prefabrikovanými nosníky. S nástupištěm spojen tunelem se třemi eskalátory na výšku 22,6 m, se vstupním pavilónem a přilehlou zahradou další trojicí krátkých eskalátorů

Další prostory stanice	provozní zařízení instalována v technologickém tunelu, který je součástí středního staničního tunelu v celkové délce 107,2 m a technologickém tunelu dlouhém 19 m za stanicí se strojovnou vzduchotechniky
	strojovna eskalátorů pod vestibulem
	celkový počet místností: 103

Obestavěný prostor	40 060 m³

Stavební náklady	248 miliónů Kč

Obrat cestujících	v r. 1986 v ranní špičce celkem 7 000, z toho nástup 1700, výstup 5300

Projektoval	Hydroprojekt Praha

Architektonické řešení	ing. arch. Zdeněk Drobný, ing. arch. Otakar Kučera

Umělecká díla	kašna v atriu: ing. arch. Zdeněk Drobný, Ladislav Jiránek
	pítka: ak. soch. Miroslav Vystrčil
	trojdílná kovová mříž ve vstupním pavilónu: ak. soch. Jan Smrž
	kovová mříž do zahrady: ak. soch. Vojtěch Kobylka, Eduard Řepka
	kovová mříž na Valdštejnské jízdárně: dílna Jaromíra Brudhause
	dvě kovové mříže v zahradě: ak. soch. Zbyněk Runczik

Hlavní stavbyvedoucí	Jaroslav Voves, Josef Solar

Návazná doprava	tramvaje na Králově
	přímá obsluha prostoru Klárova a Malé Strany

Rekonstrukce stanice po povodích 2002	obnova a modernizace stanice
Zdroj: www.metroprojekt.cz

		Zpět
© Tomáš Rejdal