Můstek A
nast-kol1.jpg
1 kolej
nast-kol2.jpg
2 kolej
strlod.jpg
střední loď
stanDS.jpg
střední loď
prestupnaMS-B.jpg
přestup na Můstek-B
prestupEzMS-B.jpg
přestup na Můstek-B
E-tunelVn.jpg
eskalátor-výstup Václavské nám.
stanPM-Vn.jpg
stanoviště dozorčího
Vn-lahudky.jpg
lahůdky v podchodu
Vn-obchody.jpg
obchody v podchodu
Vn-tipsport.jpg
tipsport v podchodu
Vn-deska.jpg
pamětní deska v podchodu
Vn-fotominilab.jpg
fotominilab v podchodu
vystAlfa.jpg
výstup směr Alfa
vstupAlfa.jpg
vstup Alfa
vystJindrisska1.jpg
výstup Jindřišská ul.
vystJindrisska2.jpg
výstup Jindřišská
vstupJindrisska2.jpg
vstup Jindřišská
vystPrace.jpg
výstup Práce
vstupPrace.jpg
vstup Práce
vystMelantrich.jpg
výstup Melantrich
vstupMelantrich.jpg
vstup Melantrich
vystuKrone.jpg
výstup Krone
vystKrone.jpg
výstup Krone
vstupuKrone.jpg
vstup Krone
vystVodickova1.jpg
výstup Vodičkova
vstupVodickova1.jpg
vstup Vodičkova
vystVodickova2.jpg
výstup Vodičkova
vstupVodickova2.jpg
vstup Vodičkova
vyststred.jpg
výstup střed
vstupstred.jpg
vstup střed
stred-CafeTramvaj.jpg
střed Café Tramvaj
E-tunelMs.jpg
eskalátor - výstup Můstek
stanPM-Ms.jpg
stanoviště dozorčího
Ms-predprodej.jpg
předprodej v podchodu
Ms-trafika.jpg
trafika v podchodu
Ms-herna.jpg
herna v podchodu
historickymustek1.jpg
historický Můstek
historickymustek2.jpg
historický Můstek
historickymustek3.jpg
historický Můstek
vystdo28rijna.jpg
výstup ul. 28. Října
vstupz28rijna.jpg
vstup ul. 28. Října
vystPrikopy-Koruna.jpg
výstup Přikopy Koruna
vstupKoruna.jpg
vstup Koruna
vystnaPrikopy.jpg
výstup Příkopy
vstupzPrikopu-banka.jpg
vstup Příkopu - banka
vystSpalicek.jpg
výstup Špalíček
vstupodSpalicku.jpg
vstup od Špalíčku
vystpalacEuro.jpg
výstup palác Euro
vstuppalacEuro.jpg
vstup palác Euro
vstupCKD.jpg
vstup ČKD
vstupCKD2.jpg
vstup ČKD
Nafotil: Jan Krblich, 2002
P2121506.JPG
2 kolej
P2121504.JPG
souprava na 2 koleji
P2121505.JPG
střední loď
P2121507.JPG
souprava na 1 koleji
P2121510.JPG
souprava na 1 koleji
Nafotil: Tomáš Rejdal, 12.2.2006
lpohled.jpg
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii
Informace o stanici
Jedna ze tří přestupních stanic pražského metra. Ukrývá se pod nejrušnějším centrem Prahy - spodní částí Václavského náměstí. Dovoluje přestup na novější trasu B. Nutno ještě připomenout, že se na trase A jedná o jedinou raženou stanici se sloupovým a nikoliv pilířovým uspořádáním.

Nejprve se krátce zmíníme o známem můstku přes bývalý příkop. Původně tu byl zamýšlen systematický archeologický průzkum, ale z mnoha důvodů nebyl uskutečněn a proto jen vyděšení archeologové přihlíželi rýpajícím bagrům. O to hlavní ale nepřišli, hledaný můstek nalezen byl, nebylo to ale vůbec to jediné, co archeology potěšilo. Nalezly se i soustavy příkopů s valem, další mostní klenby a pilíře dřevěného mostu. Nejprve ale byla odkloněna veškerá doprava z nejrušnější pražské křižovatky, za oběť metru padly také domy Maďarské kultury přímo na Václavském náměstí a domy č.p. 387 a 388 v ulicích Provaznické a Na Můstku. Následně zmizela celá křižovatka a místo ní vyrostla provizorní tramvajová trať ve směru Jungmannovo náměstí - Na příkopě, tedy tzv. "Myší dírou". Na tuto provizorní trať byla připojena ještě trať z horní části Václavského náměstí. Taktéž z rušné křižovatky náměstí s ulicemi Vodičkovou a Jindřišskou se stalo pouhé uzoučké tramvajové křížení na železném mostě nad obrovskou dírou. Hlavní staveniště stanice se ale nacházelo někde úplně jinde - v proluce po výstavní síni Myslbek, odkud to bylo podzemím do stanice značně daleko a přistupovalo se tam štolou, později upravenou pro větrací účely. Velmi dlouhý je i technologický tunel (114,1 m), jenž se rozprostírá pod středem Václavského náměstí. Hlavně ale staveniště poskytovalo poměrně dost prostoru, i když mnohé zařízení bylo umístěno jinde, např. injektážní středisko si našlo místo pro kanceláře v jednom z vystěhovaných domů. Nesmíme zapomenout na pěší cestující, pro ně totiž byla ve spodní části náměstí zřízena přes staveniště pěší lávka. Raziči ve stanici měli obvyklé problémy se stabilitou hornin a navíc jim projekt ukládal vybudovat daleko složitější, sloupovou stanici. Nejprve vyrazili oba postranní tunely, avšak v traťovém profilu 5,1 m a vyložili je litinovým ostěním, teprve poté přikročili k rozšíření na běžných 7,8 m a uložení staničního ostění. V místě překrytí s budoucím středním tunelem už ukládali sloupy a opřeli je o železobetonový pás. Mezi nimi byly uloženy železobetonové ostění dílce. Poté stavbaři přikročili k výstavbě středního tunelu, nejprve vyrazili jeho horní část a provedli klenbu stropu. Dále vyhloubili celý profil a nakonec prorazili betonové dílce do krajních tunelů. Současně už vyrazili i dva podélné tunely pro budoucí přestup na trasu B, tyto tunely, vedené přibližně 7 metrů pod úrovní nástupiště trasy A byly spojeny dvěma příčnými tunely s místem pro eskalátory na nástupiště trasy A. Na několik dalších let byly ale přestupní tunely zastropeny a na nástupišti vznikla nad nimi běžná dlažba. Vekou událostí při výstavbě stanice Můstek se stalo slavnostní zahájení demontáže mechanizovaného razicího štítu, dorazivšího před stanici 14.11.1977, samotným členem představenstva ÚV KSČ a vedoucím tajemníkem MV KSČ v Praze Antonínem Kapkem. Z nástupiště vedly dva eskalátorové tunely po třech schodištích. První ústil do vestibulu Na Můstku, umístěném pod křižovatkou a přilehlými zbořenými domy Maďarské kultury a v ulici Na Můstku. Právě v této ulici byl navržen nad vestibulem nový dům - administrativní budova UAB, která byla později skutečně vystavěna. Vraťme se ale k vestibulu. Ten má celkem 7 výstupů, každý jak s pevným, tak i pohyblivým schodištěm. Druhý vestibul je umístěn uprostřed Václavského náměstí a byl budován v otevřené jámě, taktéž s velkými přeložkami tramvajových kolejí. Vede z něj celkem 9 výstupů, z toho 7 i s pohyblivým schodištěm, zbývající dva, jenž ústí na podélný pruh ve středu nástupiště dříve sloužily jako přístup na tramvajovou zastávku. Po dokončení všech velkých prací zbývalo položit svršek a právě v levé koleji stanice Můstek, tedy ve směru na Leninovu byl poprvé použit nový typ upevnění kolejnic, kdy se nepoužívá pražců zalitých do betonu, nýbrž pouhých betonových výstupků, adaptovaných pro instalaci běžných žebrových svěrek. Tento typ traťového svršku byl od té doby používán téměř bez výhrad až dodnes.

Ač je stanice trojlodní, její interiér není opticky oddělen pilíři mezi tunely, nýbrž, díky tenkým sloupkům se jedná o celistvou stavbu. Barevné vyložení je výhradně z žluté barvy Champagne, avšak jsou rozsáhlejší kombinace protlačovaných a plochých hliníkových desek na stěně za kolejemi. Sloupy jsou obloženy hnědým mramorem a lemované zlatými prolisovanými pruhy. Obrovské prostory vestibulu Na Můstku jsou vyplněny mnoha obchody a dominuje jim především zachovaný můstek, umístěný za zábradlím a stylově nasvícený. Další z dominant vestibulu je vitráž - skleněná mozaika Stanislava Kostky, znázorňující spolupráci zemí v rámci RVHP. O části stanice, náležící k trase B se dočtete v příslušné části. Zhoršující se stav eskalátorů a jejich tunelů si i zde vyžádal rekonstrukci. Především kvůli "přestupnosti" stanice, ale i kvůli jejímu umístění v centru města by byla varianta úplného vyloučení provozu naprosto šílená. Bylo proto přikročeno k postupné rekonstrukci samotných eskalátorových tunelů, což umožnila skutečnost, že stanice má dva vestibuly a další je ještě u trasy B. Do současné doby byly vyměněny pohyblivé schody v obou tunelech.
Autor: Jan Bonev
Původní název 
 -
Zahájení provozu  ve stanici 
 12.8.1978
Umístění 
 podélně pod dolní částí Václavského náměstí (Praha 1)
Typ stanice 
 ražená sloupová, přestupní
Konstrukce  stanice 
 trojlodní s plnou délkou středního tunelu 167 m, 24 páry prostupů na nástupiště a  třemi dvojicemi vstupů do přestupní chodby pod středním tunelem; ostění z  litinových tybinků, sloupy ocelové
Délka stanice 
 150,8 m
Hloubka středu  nástupiště pod  terénem 
 29,3 m
Nástupiště 
 šířka 14,8 m
Obklad stěn v  prostoru  nástupiště 
 hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice zlatožluté
Vestibuly 
 vestibul Václavské náměstí je umístěn v dříve vybudovaném podchodu a spojen s  nástupištěm tunelem s trojicí eskalátorů délky 51 m na výšku 25,05 m
 vestibul Můstek spolu s podchodem tvoří monolitickou železobetonovou konstrukci  se stropem podepřeným ocelovými sloupy; tři eskalátory na nástupiště mají délku  47,9 m na výšku 23,95 m
Další prostory  stanice 
 provozní zařízení instalována v technologickém tunelu vyraženém za stanicí v délce  114,1 m
 strojovny eskalátorů pod vestibuly
 celkový počet místností: 183
Obestavěný  prostor 
 118 976 m3
Stavební náklady 
 697 miliónů Kč
Obrat cestujících 
 v r. 1986 v ranní špičce celkem 55 000, z toho nástup 9 700, výstup 26 400, přestup  18 900
Projektoval 
 DP-Metroprojekt Praha, vestibuly: Vojenský projektový ústav Praha
Architektonické  řešení 
 ing. arch. Jarmil Srpa, ing. arch. Robin Hanus, ing. arch. Zdeněk Volman
Umělecká díla 
 skleněná reliéfní stěna vestibulu: ak. soch. Stanislav Kostka
 restaurátorské práce na historickém mostním oblouku ve stěně vestibulu: kolektiv  ak. sochařů A. Viškovská, V. Hlavatý, M. Vejchr, J. Vitvar
Hlavní  stavbyvedoucí 
 ing. Vlastimil Veverka
Návazná doprava 
 tramvaje v ulicích Vodičkova a Jindřišská
 přímá obsluha centra města
Rekonstrukce  stanice po 
povodích 2002
 
Zdroj: www.metroprojekt.cz
 
Zpět