Muzeum A | |||||
1 kolej |
2 kolej |
střední loď |
střední loď - přímý výstup |
střední loď - přímý výstup |
|
střední loď - přestup na trasu C |
přestupní eskalátor |
přestupní eskalátor |
přestup na trasu C |
přestupní eskalátor |
|
přestupní eskalátor |
přímý výstup - eskalátor |
přímý výstup - eskalátor |
přímý výstup - eskalátor |
vestibul tras A a C |
|
vestibul |
vestibul |
podchod |
středisko dopravních informací v podchodu |
umělecké dílo ve vestibulu |
|
informační systém |
výstup Dům módy |
vstup od Domu módy |
vstup od Domu módy |
vstup od sv. Václava (P) |
|
vstup od sv. Václava (L) |
výstup Bílá Labuť |
vstup od Bílé Labuťe |
výstup k Národnímu muzeu |
vstup od Národního muzea |
|
výstup Čelakovského ul. |
výstup Čelakovského ul. |
vstup od Čelakovského ul. |
výstup Vinohradská ul. |
||
Nafotil: Jan Krblich, 2002
|
|||||
pohled z kolejiště |
pohled z kolejiště |
||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 2003
|
|||||
Chybějící kryt |
1 kolej |
||||
Nafotil: Michal Kuty, 2003
|
|||||
výstavba výtahu ve stanici |
výstavba výtahu ve stanici |
výstavba výtahu ve stanici |
budoucí výtahová šachta |
výstavba výtahu ve stanici |
|
výstavba výtahu ve stanici |
výstavba výtahu ve stanici |
staveniště na povrchu |
|||
Nafotil: Drak, 25.4.2004
|
|||||
pohled z kolejiště |
|||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 7.5.2004
|
|||||
pohled z kolejiště |
pohled z kolejiště |
pohled z kolejiště |
|||
Nafotil: Michal Kuty, 7.5.2004
|
|||||
letecký pohled |
|||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
|||||
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete
v povodňové fotogalerii
|
|||||
Informace o stanici
|
|||||
První přestupní stanice pražského metra měla
od počátku svého vzniku až do výstavby trasy B zásadní význam. Je to ražená
trojlodní stanice a je umístěna ve velmi zajímavé a složité oblasti města.
Ano, výstavba této stanice se musela řídit velmi přísnými okolními podmínkami, v těsném okolí totiž leží Národní muzeum, tehdejší Federální shromáždění a ze tří stran tudy vedou jedny z nejrušnějších ulic města - Vinohradská a oba směry severojižní magistrály. V neposlední řadě také těsně za stanicí procházejí asi 25 metrů nad trasou metra tři dvoukolejné železniční tunely. Podmínky ještě ztížila skutečnost, že se stanice trasy A budovala za současného provozu na trase C. Staveniště se využilo po trase C, díky hloubce tratě ale vznikla v Čelakovského sadech ještě těžní věž. V prostoru této stanice byly naprosto nejhorší geologické podmínky z celé trasy A. Rozkládaly se tu totiž tvrdé skalnaté horniny s několika jílovými vrstvami, po nichž se často hornina svážela a zavalovala čelo tunelu. Proto nejprve dělníci zpevňovali čelo tunelů dlouhými kotvami a teprve poté opatrně razili tunely. Složité podmínky určili i rozdílné materiály ostění, je totiž jak litinové, tak betonové a dokonce i kombinované. Používání trhavin bylo přísně limitováno a seismické otřesy a sesuvy nadložních budov byly přísně sledovány. Především budovy Národního muzea a Federálního shromáždění přidělaly stavitelům četné vrásky na čele. U Budovy Národního muzea si v průběhu výstavby začala pozvolna sedat severní věž a proto bylo přikročeno k vybourání stěn věže, širokých až 240 cm na výšku 145 cm. Tyto byly nahrazeny železnými sloupky s hydraulickými lisy, které několikrát během výstavby zvedaly celou budovu. Měření probíhala až do konce stavby a když se sedání zastavilo, celý systém byl zabetonován. Obdobný problém potkal i budovu Federálního shromáždění, jemuž klesaly dva čelní pilíře. Opět je dělníci podepřeli a pomocí lisů několikrát zvedali. Samotná stanice je trojlodní, se zkráceným středním tunelem s 8 prostupy ve směru Leninova a 6 prostupy v opačném směru (2 prostřední prostupy zabírá schodiště - viz. dále). Technologický tunel je umístěn ve směru Náměstí Míru. Zajímavá je možnost výstupu a přestupu. Jeden eskalátorový tunel vede jako přestupní na trasu C, jako jediný v Praze má celkem 4 eskalátory a proto i větší profil - 7,8 místo běžných 7 metrů. Po výstupu eskalátorů se cestující ocitnou pod nástupištěm trasy C, kam vedou dva páry eskalátorů. Ty byly na nástupišti trasy C dostavěny až v roce 1977, zpočátku byla jejich plocha zakryta. Zajímavé bylo, že přestupní eskalátory přijely do stanice po kolejích trasy A. Druhý výstup zajišťují nejprve příčné pevné schody, odbočující ze středního tunelu směrem přes pravý staniční tunel do zalomené chodby a poté eskalátory do vestibulu, společného i pro trasu C. Zde výjimečně zmiňované pevné schody narušují kruhový profil staničního tunelu, konkrétně pravé koleje (směr Náměstí Míru), kde v jednom místě nad hlavami cestujících vybíhá z ostění pás schodů, překrytý hliníkovými dlaždicemi. Střední loď stanice je vyložena opět hliníkovými deskami, tentokrát hnědožluté barvy, tunely s nástupišti jsou klasicky žluté, s hnědožlutými pruhy ve třech stupních sytosti. Sloupy jsou obloženy bílým mramorem. Technické i morální chátrání sovětských eskalátorů vy výstupním tunelu bylo vyřešeno jeho absolutní výlukou, kdy byl celý tunel, včetně přilehlé chodby a pevných schodišť zrekonstruován. |
|||||
Autor: Jan Bonev
|
|||||
Původní
název
|
-
|
||||
Zahájení provozu ve
stanici
|
12.8.1978 | ||||
Umístění
|
pod Vinohradskou třídou mezi Národním muzeem
a budovou Svobodné Evropy (Praha 1)
|
||||
Typ stanice
|
ražená pilířová, přestupní
|
||||
Konstrukce
stanice
|
trojlodní se zkrácenou střední lodí na 69,1 m
a devíti páry prostupů na nástupiště; montované ostění zčásti litinové,
zčásti železobetonové. Z čela středního tunelu vyražen přestupní
eskalátorový tunel o průměru 9,1 m se čtyřmi eskalátory délky 30,7 m
na výšku 15,35 m a přestupní chodba, spojená s nástupištěm na trase C
dvěma dvojicemi eskalátorů na výšku 6 m
|
||||
Délka stanice
|
108 m
|
||||
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
|
34 m | ||||
Nástupiště
|
šířka 20,5 m | ||||
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
|
hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice žlutohnědé | ||||
Vestibul
|
umístěn v podchodu vybudovaném při stavbě trasy
C; spojen s nástupištěm eskalátorovým tunelem, zaústěným z boku
dvěma příčnými chodbami s
pevným schodištěm nad kolejí pravého tunelu na nástupiště stanice; trojice eskalátorů dlouhých 38,8 m překonává výšku 19, 4 m |
||||
Další
prostory stanice
|
provozní zařízení instalováno v technologickém
tunelu o délce 83,7 m, vyraženém za stanicí
|
||||
strojovna nástupních eskalátorů pod vestibulem, přestupních eskalátorů pod přestupní chodbou | |||||
celkový počet místností: 64 | |||||
Obestavěný
prostor
|
40 193 m3 | ||||
Stavební
náklady
|
230 miliónů Kč | ||||
Obrat
cestujících
|
v r. 1986 v ranní špičce celkem 50 400, z toho nástup 3 300, výstup 11 700, přestup 35 400 | ||||
Projektoval
|
DP-Metroprojekt Praha | ||||
Architektonické
řešení
|
ing. arch. Jan Reiterman, dr.
ing. arch. Jaroslav Otruba
|
||||
Umělecká
díla
|
žádná
|
||||
Hlavní stavbyvedoucí
|
Roman Koubek | ||||
Návazná
doprava
|
tramvaje na Vinohradské třídě a ve Škrétově ulici | ||||
přímá obsluha centra města | |||||
Rekonstrukce stanice po
povodích 2002 |
|||||
Zdroj: www.metroprojekt.cz
|
|||||
|
|||||