Nádraží Holešovice
NH-deskasdaty.jpg
deska s daty
NH-E+schodyjih.jpg
eskalátory a schody jih
NH-kol1.jpg
kolej 1
NH-kol2.jpg
kolej 2
NH-kol2_scest.jpg
kolej 2
NH-schodysever+vytah.jpg
schody sever a výtah
NH-stan_DS.jpg
stanoviště dozorčího
NH-stan_PMjih.jpg
stanoviště dozorčího jih
NH-vest_jih_celk_pohl.jpg
jižní vestibul
NH-vest_jih_s_E.jpg
vstup jižní vestibul
NH-vest_jih_vstup_od_TRAM.jpg
jižní vestibul
NH-vest_jih_vyst_k_BUS.jpg
jižní vestibul
Nafotil: Jan Krblich, 20.2.2003
P1010026.JPG
obratové koleje
P1010027.JPG
obratové koleje
P1010028.JPG
obratové koleje
P1010029.JPG
obratové koleje
P1010030.JPG
obratové koleje
P1010031.JPG
obratové koleje
P1010032.JPG
obratové koleje
P1010033.JPG
obratové koleje
P1010034.JPG
obratové koleje
P1010035.JPG
stavědlo
P1010037.JPG
obratové koleje
P1010038.JPG
obratové koleje
P1010039.JPG
stavědlo
Nafotil: Michal Kuty, 13.10.2003
P1010015.JPG
obratové koleje
P1010016.JPG
obratové koleje
P1010017.JPG
obratové koleje
P1010018.JPG
obratové koleje
P1010019.JPG
obratové koleje
P1010020.JPG
1 kolej
Nafotil: Michal Kuty, 17.10.2003
P7203673.JPG
pohled od NH směr Kobylisy
Nafotil: Tomáš Rejdal, 20.7.2004
lpohled.jpg
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii
Informace o stanici
Zatím nejsevernější stanice trasy C, umístěná na konci třetího provozního úseku téže linky. Je hloubená.

Když už v městské zástavbě není prostor pro stanici metra, pak ustoupí právě staré domy. V prostoru stanice Fučíkova tomu tak bylo naprosto bezesporu. Celkem 250 nových bytů obsadili obyvatelé zbořených budov a to ještě nelze započítat průmyslové stavby. Na novém prostranství vyrostlo postupně nádraží ČSD, ČSAD a MHD pro autobusy, tramvaje a v neposlední řadě i stanice metra. Už při projektování bylo jasné, že právě Fučíkova bude po dobu přibližně 15 let hlavní zásobnou cestujících pro Severní město. Proto vznikly hned dva rozsáhlé vestibuly i když na pražské poměry trochu netradiční. Jižní je povrchový a z nástupiště do něj vedou jak pohyblivé, tak i pevné schody. V těsné blízkosti se nachází rozsáhlý přístřešek pro městské autobusy, zastávka tramvaje a také podchod, mířící k železniční stanici. Severní vestibul je prakticky součástí odbavovací haly nádraží Praha-Holešovice. Z nástupiště podzemní dráhy se do něj vyšplháte pěšmo, nebo výtahem. Přímo nad stanicí se nachází zásadně přestavěná komunikace Vrbenského. Samotná stanice má konstrukci klasickou pro trasu II.C. Jedná se o monolitický základ a stěny, zastropený z části prefabrikovanými nosníky. Šířka nástupiště je 11,46 m, tedy unifikovaná pro vložení pohyblivých schodů. I celé nástupiště se skládá pouze z prefabrikovaných betonových dílců. Za stanicí pokračuje hloubený úsek, včetně čtyř kolejí pro odstavení, otočení, popřípadě provozní ošetření souprav. Tento betonový tubus zároveň podchází železniční trať, fungující již v době výstavby. Nedaleko za železnicí tunel končí, připraven jak pro variantu podchodu Vltavy tunelem, tak po mostě. První domečky popadaly v místě mezi Vltavou a ulicí Železničářů už v roce 1979. Nedlouho poté začala stavba výkopu stanice, přičemž zcela zmizel provoz z příslušného úseku ulice Plynární. V roce 1982 započala i výstavba budovy nového nádraží na již existující přeložce. Prostory rozestavěné stanice se ukázaly pražanům 25.(nebo 26.) června 1983, v rámci dne otevřených dveří. Už předtím, totiž 15.1.1983 zahájily bagry navážku a hutnění zásypu celé 555 m dlouhé betonové konstrukce.

Vnitřnímu vzhledu stanice dominují podélné stěny, obložené šikmo umístěnými dlouhými keramickými pásy, které na krajích tvoří díky posunutí jakési zuby. Dlažba je vytvořena klasicky ze žuly. Na stropě naleznete akustické dílce FEAL. Prostory obou vestibulů jsou společně i s nádražní budovou v maximální výrazové jednotě. Především, co se obložení stěn týče. Velkou část budov totiž obepínají přírodní žulové desky, kombinované se zasklenými plochami. Velkoplošné zasklení je provedeno tmavým sklem a na kovové doplňky je využito slitiny tombaku.
Autor: Jan Bonev
Původní název 
 Fučíkova
Navrhovaný název 
 Vrbenského
Zahájení provozu  ve  stanici 
 3.11.1984
Umístění 
 v prostoru mezi ulicemi Plynární, Vrbenského a Holešovickým nábřežím
Typ stanice 
 hloubená, dočasně koncová, založená v otevřené svahové jámě
Konstrukce stanice 
 železobetonový monolitický polorám, zastropený prefabrikovanými nosníky
Délka stanice 
 515 m vč. odstavných kolejí a výhybiště
Hloubka středu  nástupiště pod  terénem 
 7,0 m
Nástupiště 
 šířka 11,5 m, výška 4,05 m
Obklad stěn v  prostoru  nástupiště 
 přírodní keramické tvarovky kladené diagonálně
Vestibuly 
 severní, s výstupem pevným schodištěm do odbavovací haly nádraží ČD Praha- Holešovice
 jižní, s výstupem pevným schodištěm a dvěma eskalátory na výšku 4,65 m do  ulice Plynární
Další prostory  stanice 
 služební a provozní místnosti před a za nástupištěm v počtu 232
 odstavné koleje s výhybištěm v délce 179 m
 podchod pro pěší pod ulicí Vrbenského
Obestavěný  prostor 
 153 584 m3
Stavební náklady 
 319 miliónů Kč
Obrat cestujících 
 v r. 1986 v ranní špičce celkem 36 500, z toho nástup 27 200, výstup 9 300
Projektoval 
 DP-Metroprojekt a SÚDOP Praha
Architektonické  řešení 
 ing. arch. Jiří Dušek, ing. arch Jan Marek
Umělecká díla 
 výtvarná úprava parteru: ak. soch. Josef Klimeš
Hlavní  stavbyvedoucí 
 Jiří Listík
Návazná doprava 
 nádraží ČD Praha-Holešovice
 nádraží ČSAD
 autobusové nádraží MHD - směr Severní Město
 tramvaje v ulici Plynární
Rekonstrukce  stanice po 
povodích 2002
 
Zdroj: www.metroprojekt.cz
 
Zpět