Nádraží Holešovice | |||||
deska s daty |
eskalátory a schody jih |
kolej 1 |
kolej 2 |
kolej 2 |
|
schody sever a výtah |
stanoviště dozorčího |
stanoviště dozorčího jih |
jižní vestibul |
vstup jižní vestibul |
|
jižní vestibul |
jižní vestibul |
||||
Nafotil: Jan Krblich, 20.2.2003
|
|||||
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
|
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
stavědlo |
|
obratové koleje |
obratové koleje |
stavědlo |
|||
Nafotil: Michal Kuty, 13.10.2003
|
|||||
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
obratové koleje |
|
1 kolej |
|||||
Nafotil: Michal Kuty, 17.10.2003
|
|||||
pohled od NH směr Kobylisy |
|||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 20.7.2004
|
|||||
letecký pohled |
|||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
|||||
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii | |||||
Informace o stanici
|
|||||
Zatím nejsevernější stanice
trasy C, umístěná na konci třetího provozního úseku téže linky. Je hloubená.
Když už v městské zástavbě není prostor pro stanici metra, pak ustoupí právě staré domy. V prostoru stanice Fučíkova tomu tak bylo naprosto bezesporu. Celkem 250 nových bytů obsadili obyvatelé zbořených budov a to ještě nelze započítat průmyslové stavby. Na novém prostranství vyrostlo postupně nádraží ČSD, ČSAD a MHD pro autobusy, tramvaje a v neposlední řadě i stanice metra. Už při projektování bylo jasné, že právě Fučíkova bude po dobu přibližně 15 let hlavní zásobnou cestujících pro Severní město. Proto vznikly hned dva rozsáhlé vestibuly i když na pražské poměry trochu netradiční. Jižní je povrchový a z nástupiště do něj vedou jak pohyblivé, tak i pevné schody. V těsné blízkosti se nachází rozsáhlý přístřešek pro městské autobusy, zastávka tramvaje a také podchod, mířící k železniční stanici. Severní vestibul je prakticky součástí odbavovací haly nádraží Praha-Holešovice. Z nástupiště podzemní dráhy se do něj vyšplháte pěšmo, nebo výtahem. Přímo nad stanicí se nachází zásadně přestavěná komunikace Vrbenského. Samotná stanice má konstrukci klasickou pro trasu II.C. Jedná se o monolitický základ a stěny, zastropený z části prefabrikovanými nosníky. Šířka nástupiště je 11,46 m, tedy unifikovaná pro vložení pohyblivých schodů. I celé nástupiště se skládá pouze z prefabrikovaných betonových dílců. Za stanicí pokračuje hloubený úsek, včetně čtyř kolejí pro odstavení, otočení, popřípadě provozní ošetření souprav. Tento betonový tubus zároveň podchází železniční trať, fungující již v době výstavby. Nedaleko za železnicí tunel končí, připraven jak pro variantu podchodu Vltavy tunelem, tak po mostě. První domečky popadaly v místě mezi Vltavou a ulicí Železničářů už v roce 1979. Nedlouho poté začala stavba výkopu stanice, přičemž zcela zmizel provoz z příslušného úseku ulice Plynární. V roce 1982 započala i výstavba budovy nového nádraží na již existující přeložce. Prostory rozestavěné stanice se ukázaly pražanům 25.(nebo 26.) června 1983, v rámci dne otevřených dveří. Už předtím, totiž 15.1.1983 zahájily bagry navážku a hutnění zásypu celé 555 m dlouhé betonové konstrukce. Vnitřnímu vzhledu stanice dominují podélné stěny, obložené šikmo umístěnými dlouhými keramickými pásy, které na krajích tvoří díky posunutí jakési zuby. Dlažba je vytvořena klasicky ze žuly. Na stropě naleznete akustické dílce FEAL. Prostory obou vestibulů jsou společně i s nádražní budovou v maximální výrazové jednotě. Především, co se obložení stěn týče. Velkou část budov totiž obepínají přírodní žulové desky, kombinované se zasklenými plochami. Velkoplošné zasklení je provedeno tmavým sklem a na kovové doplňky je využito slitiny tombaku. |
|||||
Autor: Jan Bonev
|
|||||
Původní
název
|
Fučíkova | ||||
Navrhovaný název
|
Vrbenského
|
||||
Zahájení provozu ve
stanici
|
3.11.1984 | ||||
Umístění
|
v prostoru mezi ulicemi Plynární, Vrbenského
a Holešovickým nábřežím
|
||||
Typ stanice
|
hloubená, dočasně koncová, založená
v otevřené svahové jámě
|
||||
Konstrukce
stanice
|
železobetonový monolitický polorám, zastropený
prefabrikovanými nosníky
|
||||
Délka stanice
|
515 m vč. odstavných kolejí a
výhybiště
|
||||
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
|
7,0 m | ||||
Nástupiště
|
šířka 11,5 m, výška 4,05 m | ||||
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
|
přírodní keramické tvarovky kladené diagonálně | ||||
Vestibuly
|
severní, s výstupem pevným schodištěm do odbavovací haly nádraží ČD Praha- Holešovice | ||||
jižní, s výstupem pevným schodištěm a dvěma eskalátory
na výšku 4,65 m do ulice Plynární
|
|||||
Další
prostory stanice
|
služební a provozní místnosti před a za nástupištěm v počtu 232 | ||||
odstavné koleje s výhybištěm v délce 179 m
|
|||||
podchod pro pěší pod ulicí Vrbenského | |||||
Obestavěný
prostor
|
153 584 m3 | ||||
Stavební
náklady
|
319 miliónů Kč | ||||
Obrat
cestujících
|
v r. 1986 v ranní špičce celkem 36 500, z toho nástup 27 200, výstup 9 300 | ||||
Projektoval
|
DP-Metroprojekt a SÚDOP Praha | ||||
Architektonické
řešení
|
ing. arch. Jiří Dušek, ing. arch
Jan Marek
|
||||
Umělecká
díla
|
výtvarná úprava parteru: ak. soch. Josef Klimeš
|
||||
Hlavní stavbyvedoucí
|
Jiří Listík | ||||
Návazná
doprava
|
nádraží ČD Praha-Holešovice | ||||
nádraží ČSAD | |||||
autobusové nádraží MHD - směr Severní Město | |||||
tramvaje v ulici Plynární | |||||
Rekonstrukce stanice po
povodích 2002 |
|||||
Zdroj: www.metroprojekt.cz
|
|||||
|
|||||