Náměstí Míru | |||||
1 kolej |
2 kolej |
střední loď |
prostup |
střední loď |
|
eskalátorový tunel |
vestibul |
vestibul |
vestibul |
vestibul |
|
deska v podchodu |
podchod |
výstup Francouzská ul. |
výstup Korunní ul. |
výstup Slezská ul. |
|
výstup k tramvaji |
vstup od tramvaje |
vstup z Korunní ul. |
vstup ze Slezské ul. |
vstup z Francouzské ul. |
|
kostel sv. Ludmily |
socha u kostela |
Vinohradské divadlo |
Vinohradské divadlo |
||
Nafotil: Jan Krblich
|
|||||
nástupiště |
nástupiště |
2391 |
přijíždějící vlak |
2344 |
|
souprava ve stanici |
souprava ve stanici |
přijíždějící souprava |
přijíždějící souprava |
přijíždějící souprava - konečná Náměstí Míru |
|
kontrola zda někdo nezůstal |
kontrola zda někdo nezůstal |
spojka |
informace ve stanici |
||
Nafotil: Michal Kuty, 4.10.2003
|
|||||
pohled z kolejiště |
|||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 7.5.2004
|
|||||
letecký pohled |
|||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
|||||
Informace o stanici
|
|||||
Stanice Náměstí Míru je nejhlubší stanicí
pražského metra a po dobu necelých dvou let byla i konečnou stanicí trasy
A. Je ražená, trojlodní a nachází se pod ulicí Wilhelma Piecka, kousek za
samotným náměstím. Jako obvykle byl prostor pro staveniště mimořádně stísněný a proto stavbaři přikročili ke krajnímu řešení. Zavřeli totiž ulici Blanickou mezi Slezskou a Wilhelma Piecka. V prostoru ulice vznikla šachta s přístupovou chodbou do stanice, kanceláře a sociální zařízení byly umístěny v domě č.p.16., jehož dvůr posloužil k účelu skladování. Velice úsporný byl i prostor pro stavbu vestibulu, ležícího na rozhraní náměstí a ulice W.Piecka. Nedaleko odtud, v Čechových sadech vyrostla ještě jedna těžní věž, určená jak pro trasu IA, tak i IIA. Rozdílně od většiny stanic trasy IA byly geologické podmínky v této oblasti slušné. Všechny tři staniční tunely tedy byly vyraženy rovnou na plný profil a železobetonové ostění zaručilo možnost zúžit pilíře mezi prostupy na 1,5 m. Nejinak od dalších stanic zde vznikaly razičské rekordy socialistů, které poté byly náležitě oslaveny. Tak např. v březnu 1976 dosáhl razičský kolektiv Miroslava Náhlíka výkonu 25,5 m technologického tunelu za měsíc. Jeho celková délka je 107,8 m a je umístěn před stanicí. Rovněž složité bylo prorazit tunel eskalátorový, jenž má obrovskou délku - 75 m a je tudíž samozřejmě nejdelší v Praze. Pro zajímavost, 87 m dlouhé eskalátory mají každý po 533 stupních. Střední tunel je zkrácen a s nástupišti spojen 7 prostupy. Nedaleko za stanicí je kolejová spojka, sloužící pro obracení vlaků, je dlouhá 45 m a vede tunelem o průměru 5,6 m. Za spojkou následovaly dvě odstavné koleje o délkách 285,9 a 291,4 m, jenž se po zprovoznění úseku IIA staly běžnými traťovými tunely. Vestibul má celkem 4 výstupy na povrch a všechny mají pouze pevná schodiště. Výstavba vestibulu byla velice náročná, musela totiž celkem třikrát být přeložena tramvajová trať a nejorve ještě změněna trasa hlavního vodovodního řadu o hrozivém průměru 120 cm a přestavěna kotelna v Kulturním domě a postaveno úložiště topné nafty. Tato stanice měla poměrně osobitý vzhled oproti ostatním stanicím své trasy. Obložení zajišťovaly opět hliníkové desky ve žluté barvě, tentokrát ale s modrým pruhem za nástupišti a taktéž modrým stropem středního tunelu. Zajímavé řešení se dostalo pilířům, ty byly obloženy nerezovými prolamovanými plechy. Jako všechny ražené nepřestupní stanice trasy IA se musela samozřejmě podrobit i tato stanice velké a nákladné opravě, která byla uskutečněna v období od 1.7.1998 do 23.4.1999. |
|||||
Autor: Jan Bonev
|
|||||
Původní
název
|
-
|
||||
Zahájení provozu ve
stanici
|
12.8.1978 | ||||
Umístění
|
pod Korunní třídou při ústí na náměstí Míru
(Praha 2)
|
||||
Typ stanice
|
ražená pilířová, do r. 1980 dočasně
koncová, výhledově přestupní
|
||||
Konstrukce
stanice
|
trojlodní se zkráceným středním tunelem na 53,2
m, sedmi páry prostupů na nástupiště s ostěním montovaným z železobetonových
tybinků; konstrukce umožní vybudovat přestup na trasu D a druhý
esklátorový tunel s vestibulem u Vinohradské třídy
|
||||
Délka stanice
|
114,7 m
|
||||
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
|
52 m | ||||
Nástupiště
|
šířka 20,5 m | ||||
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
|
hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice modré | ||||
Vestibul
|
monolitický železobetonový nad strojovnou eskalátorů,
zastropený prefabrikovanými předpjatými nosníky, založený v jámě
zajištěné kotvenými pilotovými stěnami; vestibul je součástí podchodu
pod ústím Korunní třídy na náměstí Míru se čtyřmi výstupy na uliční
úroveň; s nástupištěm je spojen tunelem se třemi eskalátory délky 87,1
m na výšku 43,55 m
|
||||
Další
prostory stanice
|
provozní zařízení instalována v technologickém
tunelu délky 107,8 m vyraženém mezi traťovými tunely před stanicí,
strojovna eskalátorů pod vestibulem
|
||||
před stanicí (ve směru
od MU-A) ústí do trati A dvě jednokolejné traťové spojky - do každé
koleje jedna - z trati C; za stanicí (směrem k JP) je zřízena jednoduchá kolejová spojka z 1. na 2 kolej, umožňující mimořádné obraty vlaků. |
|||||
celkový počet místností: 102 | |||||
Obestavěný
prostor
|
53 294 m3 | ||||
Stavební
náklady
|
303 miliónů Kč | ||||
Obrat
cestujících
|
v r. 1986 v ranní špičce celkem 13 200, z toho nástup 6 500, výstup 6 700 | ||||
Projektoval
|
Vojenský projektový ústav Praha | ||||
Architektonické
řešení
|
ing. arch. Miloš Kuthan, ing.
arch. Ladislav Dufek
|
||||
Umělecká
díla
|
světelný objekt ve stropě podchodu: ak. soch.
Václav Cígler (demontován bez náhrady)
|
||||
bronzová plastika dívky: ak. soch. Jan Kryštůfek | |||||
Hlavní stavbyvedoucí
|
Jan Poštolka | ||||
Návazná
doprava
|
tramvaje a autobusy MHD na náměstí Míru | ||||
přímá obsluha oblasti Vinohrad | |||||
Zdroj: www.metroprojekt.cz
|
|||||
|
|||||